Hnusná, hnusná, hnusná zima!
Já mám koprovku ráda, ale dnes při prvním pohledu z okna jsem přesně věděla, jak bylo malému Péťovi. Když jsem odhrnula závěs a pohlédla na naši ocukrovanou zahrádku, chtělo se mi plakat. Když jsem se vykolébala z domovních dveří a na boty se mi nalepily hroudy rozblemcaného mokrého sněhu, chtělo se mi plakat i blinkat. A když jsem se do práce plazila cestičkou přes park, nohy se mi rozjížděly všemi směry, můj dlouhý tlustý kabát se sytil vlhkostí a těžknul a malinké ledové krupičky hnané větrem mi na rohu provedly bleskový peeling obličeje, chtělo se mi válet se po zemi a ječet: Zase! Zase! Proč? Proč? Proč?
Někteří lidé, kteří mě dost neznají, mi říkají, že nemám ráda sníh, protože jsem obtloustlá líná buchta, co nelyžuje a nepodniká ani jiné zimní sporty. Že kdybych si koupila lyže, boby nebo snowboard a pokořila s nimi pár svahů, oblíbila bych si zimu a zamilovala bych si ji tak, že bych celé léto voskovala skluznice a za zpěvu koled si žehlila oteplováky. Z hloubi svého srdce odpovídám, že mě nezrodila matka v bolestech, abych se válela v mokrém sněhu a riskovala bílé tělo v závějích. Nevidím žádné potěšení v pohybu, při kterém se zazipujete do těsného oblečení, na nohy si přivážete naostřená prkna, do rukou vezmete píchavé hůlky a vřítíte se do úzkého hrbolatého lesního průseku plného osob, kterým zjevně vyhasl pud sebezáchovy. O sáňkařských a bobových drahách ani nemluvím, dost o nich mluví černé kroniky…
Nenávidím tohle roční období. Nenávidím nutnost každé ráno se nadívat do hromady oblečení (po Vánocích vždy nějak menšího než vloni), nenávidím čepice přes uši, v kterých vypadám jako rozpačitý kokršpaněl, nenávidím, když mi mokrá rukavice umáčí cigaretu, nenávidím obří boty, které po příchodu domů vypustí půl vagónu bláta na čistě vytřenou podlahu, nenávidím ty malé sněhové bambulky přimrzlé na konci nohavic.
Nenávidím setrvalou tmu a zimu, která člověka vhání dovnitř, do špatně vyvětraných bytů k obrazovkám plným reprízovaných humoristických pořadů a dokumentů o globálním oteplování. Také si všimněte, že v zimním období stoupá spotřeba alkoholu, což spolu s nudou dlouhých zimních večerů může zahrát opravdu divokou písničku – zrovna dnes jsem četla o dvou mužích v Rusku (a tam je NĚJAKÁ zima!), kteří si v restauraci krátili lednový večer hrou v páku tak náruživě, až si navzájem uřezali uši…
Zima je ošklivé a nebezpečné období a já jí čelím rozestlaným gaučem, velkými hrnky čaje s rumem a tlustými romány. Jen tak si udržím víru, že zase vykvetou fiale, přiletí máj a pivnice otevřou zahrádky.
Vanda Kunzová
Otázka věku
Čekám v koutku v čekárně na ambulanci, až na mě přijde řada a lékař prověří, zda jsem hodna příjmu a následné operace.
Vanda Kunzová
Léčba majzlíkem
Pamatujte si, že věta: „Touto incizí provedeme extrakci kovu...“, znamená ve skutečnosti „Tady a tady to nařízneme, šup, ještě tady, šup, tudy budem svítit baterčičkou, a pak tady nahóře, sem dáme majzlíček a pak to celý vymlátíme šupky šup!“
Vanda Kunzová
Pupínek
Jsou nemoci, které na vás skočí a prostě vás zamordují, třeba cholera. Pak jsou nemoci, které vás pomaloučku uždibují, až vás taky zamordují, ale aspoň máte dost času shromáždit kolem svých kolenou potomky a závětí mezi ně zanést letitý nesvár. Pak jsou nemoci, které vás sice nezamordují, ale když je nachytáte, chvílemi si přejete být v tiché, pohodlné truhličce, typicky zánět dutin. A pak jsou nemoci, co vám v podstatě nic moc neudělají, tedy především podle mínění bližních, kteří na vás koukají jako na padavku a místo lítosti a empatie vám nabízejí pohrdání a výsměch.
Vanda Kunzová
Co je lepší než kočka?
Jasná odpověď – dvě kočky. Moje maminka se stěhuje a proto nám bez jakékoliv snahy či naléhání z naší strany velkoryse nacpala jednoho ze svých mazlíčků, černobílého kocourka. Měl sice jméno, které mu stárnoucí maminka dala, ale to jsme s dcerami zavrhly jako nedůstojné savce a dohodly se, že mu prostě budeme říkat Kocour.
Vanda Kunzová
Pro koho jsou vánoce
Vánoce jsou pro kočku. Vánoce rozhodně nejsou vhodné pro malé děti, takové ty housky zamotané do peřinky. Náboženský význam je jim zcela ukradený, dárky a bramborový salát jakbysmet. Co se jich dotýká, to je nervózní a předrážděná matka, otec, který zasmušile listuje bankovními výpisy a starší sourozenci, kteří se proměnili v malé hysterické ďáblíky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Člověk v tísni poprvé sbírá peníze na Palestince. Hamásu nepůjdou, slibuje
Největší a nejznámější česká humanitární organizace se odhlodala k bezprecedentnímu kroku. Poprvé...
Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období
Exprezident Václav Klaus vystoupil silně kriticky ke dvacátému výročí vstupu České republiky do...
OBRAZEM: Dvě různá řešení příkladu s cukrovím. Řešte hlavolamy přijímaček
Na vyhodnocení jednotné přijímací zkoušky budou uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia čekat...
Lidé radši vystupovali dřív. Za jízdu v opilosti dostal autobusák podmínku
Podmínkou potrestal Okresní soud v Lounech šoféra autobusu, který loni v červnu vezl silně opilý...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...